tvář (język czeski)

tvář (1.1)

tvář (1.2)

wymowa:

​

znaczenia:

rzeczownik, rodzaj żeński

(1.1) policzek

(1.2) twarz

(1.3) książk. istota, natura, charakter, oblicze

(1.4) książk. wygląd

(1.5) człowiek

(1.6) stworzenie, żywa istota

odmiana:

(1.1-6)

przypadek	liczba pojedyncza	liczba mnoga
mianownik	tvář	tváře
dopełniacz	tváře	tváří
celownik	tváři	tvářím
biernik	tvář	tváře
wołacz	tváři	tváře
miejscownik	tváři	tvářích
narzędnik	tváří	tvářemi

przykłady:

składnia:

kolokacje:

synonimy:

(1.1) líc, líce, líčko

(1.2) obličej

(1.3) podstata, povaha

(1.4) podoba, vzezření, vzhled

(1.5) člověk

(1.6) bytost, tvor

antonimy:

hiperonimy:

hiponimy:

holonimy:

meronimy:

wyrazy pokrewne:

rzecz. tvářička, tvářenka

przym. tvářový

czas. tvářit se

związki frazeologiczne:

bílá tvář • člověk dvojí tváře • hledět nebezpečí v tvář • mít kamennou tvář • mít to napsáno ve tváři • němá tvář • nasadit úřední tvář • nasadit vážnou tvář • odhalit svou pravou tvář • pracovat v potu tváře • setkat se tváří v tvář • skrývat svou pravou tvář • ukázat svou pravou tvář • zachovat kamennou tvář • ztratit tvář

etymologia:

uwagi:

źródła: